„Jakou byste mi doporučili běžeckou botu?“ Na tuhle otázku narážím dnes a denně nejen na facebookových běžeckých skupinách. Už při čtení dotazu se můžete spolehnout, že v komentářích se to velmi rychle začne hemžit těmi nejhoršími možnými odpověďmi – doporučením toho, v čem autor komentáře sám běhá. Proč je taková odpověď špatná? Důvod je prostý. Každý běžec má specifický tvar chodidla a specifický styl běhu. Kromě toho vstupuje do hry hmotnost, zdravotní problémy a v neposlední řadě i povrch, po kterém se běhá.
V praxi to pak znamená, že i když je běžec maximálně spokojený se svými botami, tak pro kohokoliv jiného má tato informace doslova nulovou hodnotu. U každého modelu a každé značky se setkáte s lidmi, kteří budou “svou” botu vychvalovat i s lidmi, kteří jí nebudou moci přijít na jméno. Proto je vždy zásadní, rozhodovat se podle sebe a svých potřeb.
Čas od času se v těchto diskuzích objeví někdo, kdo místo bezhlavého uvedení jména svých oblíbených bot položí doplňující otázku ve stylu – “kolik kilometrů běháš”. Málokdy se ale stane, že je tato otázka jakkoliv užitečná. Pojďme se podívat na to, jak se ptát správně a jak si podle odpovědí na tyto otázky vybrat botu rychle, snadno a s co nejnižším rizikem špatného výběru.
Jak na výběr běžecké boty?
První a nejjednodušší variantou je návštěva specializovaného obchodu. Česká Republika má unikátní síť speciálek a výběr je dnes opravdu široký a servis v průměru na velmi slušné úrovni (výjimky bohužel i zde potvrzují pravidlo). Při návštěvě takového obchodu by vás měli důkladně vyzpovídat ohledně vašich běžeckých potřeb a na základě tohoto výslechu vám doporučit několik modelů, z nichž si vyberete ten pravý. V některých obchodech do hry vstupuje i diagnostika došlapu, která rozhodně není na škodu, ale boty se dají vybrat i bez ní. Pokud se dostanete do situace, kdy vám prodavač přinese jeden konkrétní model a bude tvrdit, že je to ten nejlepší pro vás, tak se rychle seberte a utečte. Může se stát, že vám tato bota bude opravdu vyhovovat, ale je to poměrně nepravděpodobné. S jistotou se naopak dá říct, že za tím vším je “prodat za každou cenu”.
Při samotném zkoušení se soustřeďte především na to, jak vám bota sedí na noze. V přední části byste měli mít cca 5-10 milimetrů volného místa před prsty (měří se v okamžiku, kdy v botě stojíte plnou vahou). Pata se nesmí zouvat a celkově by bota měla sedět na noze jako ulitá. Žádný pocit přehnané volnosti, nebo stažení. Dnešní běžecké boty jsou vyrobeny takovým způsobem a z takových materiálů, že svůj tvar v průběhu času prakticky nemění. Spoléhat se na to, že se boty “vyšlápnou”, nebo roztáhnou, není příliš dobrá taktika.
Návštěva běžeckého obchodu má obrovskou výhodu v tom, že za vás personál vyfiltruje desítky modelů, které z různých důvodu nejsou vhodné, a vybere několik málo těch, ze kterých si sami vyberete tu pravou na základě pocitu na noze. Nevýhoda nákupu ve speciálce je obvykle vyšší cena (nebo přesněji řečeno nižší sleva), než za jakou se boty dají zakoupit na internetu – platíte si za servis a zkušenosti prodávajícícho. Pokud se ale z jakéhokoliv důvodu do prodejny nechystáte a vybírat budete na vlastní pěst, pak si pořádně prostudujte následující řádky.
Chci nové boty rychle a bez zbytečných složitostí
Výběrem nových bot můžete strávit několik hodin, nebo několik minut. V tomto článku se budeme věnovat zrychlené formě a projdeme si naprosté základy, bez kterých se výběr v žádném případě neobejde.
Správnému výběru nových běžeckých bot předchází několik otázek, které by se daly shrnout do jedné – “Co od nové boty očekávám?”. Především u začínajících běžců bez zkušeností je ale taková otázka příliš abstraktní, a tak si jí pojďme rozdělit na několik zásadních částí.
První otázka: Budu běhat po silnici, v terénu, nebo po kombinovaném povrchu?
První otázka je zároveň nejdůležitější. Mezi silničními a krosovými botami jsou totiž zásadní rozdíly a krosovka vám na asfaltu nikdy dobrou službu neudělá (pro silniční boty v terénu platí to samé). Jeden z problémů souvisí s funkčními vlastnostmi (tlumení, přilnavost, stabilita, ochrana) a druhý s životností bot. Mimo své přirozené prostředí totiž dostávají běžecké boty neuvěřitelně zabrat a jejich životnost se výrazně zkracuje.
Běháte-li ve městě a po zpevněných cestách, pak je to jednoduché a nemá smysl uvažovat o čemkoliv jiném, než o silniční botě. To stejné platí i v okamžiku, kdy se výjimečně vydáte do terénu, ale mimo silnice a zpevněné cesty trávíte minimum času. Do kategorie “zpevněné cesty” patří kromě chodníků, silnic a cyklostezek i hliněné, štěrkové a další udusané cesty, kde terén není nijak náročný.
Krosovky volte v okamžiku, kdy většinu času trávíte mimo zpevněný povrch. Existují různé typy krosových bot, které jsou určené do určitého typu terénu. Obvykle to poznáte na první pohled podle toho, jak moc velké drapáky tvoří podrážku. Velmi zjednodušeně by se dalo říct, že čím větší špunty, tím víc se bota hodí do bahna, sněhu a trávy, a tím míň snese běh po asfaltu a zpevněných cestách (vysoké drapáky se na asfaltu rychle obrousí a ani přilnavost zde není nejlepší). Drobnější a nižší špunty naopak poukazují na větší univerzálnost krosové boty a občasný přeběh po silnici díky tomu nemusí být žádnou velkou komplikací. Pamatujte ale na to, že univerzální typy bot jsou vždy kompromisem – v praxi to vypadá tak, že univerzální bota nikdy nebude tak lehká a pohodlná při běhu po asfaltu jako ryze silniční bota a v terénu nikdy nebude tak odolná a spolehlivá jako čistokrevná krosovka.
Druhá otázka: Jak moc pohodlnou botu chci?
Otázka číslo dvě se týká úrovně tlumení. V obchodech naleznete neuvěřitelně širokou nabídku modelů od barefootových až po tzv. maximalistické boty s extrémně měkkým tlumením. V obecné rovině se nedá říct, jaká míra tlumení je nejlepší. Vždy bude záležet na vašich požadavcích a prioritách.
Pro tempové a závodní účely se budou hodit spíše boty tvrdší a energičtější. Tento typ bot je ideální jako druhý pár do botníku, nebo pro zkušenější běžce s dobrou technikou dopadu. Pro volné nabíhání kilometrů bez ohledu na výkonnost se hodí boty robustnější a co nejměkčí. Lehce vyšší hmotnost těchto bot jde obvykle ruku v ruce s vyšší životností použitých materiálů a měkkost oceníte při dlouhém souvislém běhu
Měkké boty hledejte i v případě, že se snažíte vyvarovat potížím s holeněmi, koleny nebo kyčlemi. Ani ta nejměkčí bota sice nezajistí, že vás nebude nic z výše uvedeného trápit, ale obzvlášť při horší technice běhu a vyšší hmotnosti je tlumená bota dobrý základ bezbolestného běhání.
Výběr vysoce tlumených bot s sebou ale nese jednu komplikaci. Tento typ bot se totiž rozděluje na takzvaně neutrální a pronační. Ve zkratce jde o to, že při neutrálním došlapu je váš kotník v rovné ose a krásně stabilní, zatímco při nadměrné pronaci se chodidlo s každým nárazem propadne dovnitř.
U mohutné vrstvy tlumení je rozdíl mezi oběma variantami bot opravdu velký. Pronační boty jsou na první pohled stejné jako ty neutrální, ale při bližším zkoumání zjistíte, že mají vyztuženou tlumící vrstvu tak, aby nedocházelo k proboření při pronačním dopadu, který působí velkým tlakem na vnitřní hranu bot. S tím, jaký typ zvolit vám pomůže diagnostika v běžeckých prodejnách. Říká se, že pronace se dá poznat podle opotřebení podrážek, ale to je jeden velký mýtus. V domácích podmínkách vám může pomoci videozáznam běhu ze zadního pohledu a následná analýza zpomaleného záběru.
Potřebujete-li si vybrat tlumenou silniční botu, do prodejny se nechystáte a na rozbor videa si nevěříte, pak raději sáhněte po neutrálním modelu. Výjimku tvoří případy běžců s nadváhou a/nebo běžců s propadlou nožní klenbou (plochá chodidla) – v těchto dvou případech bych se nebránil ani naslepo volit pronační (stabilnější) modely. Jestli je bota pronační, nebo neutrální najdete v popisku každého silničního modelu.
Pár řádků věnujme i tzv. minimalistickým, nebo barefoot botám. Ty mají nulové, nebo pouze velmi nízké tlumení, což v praxi znamená, že se v nich běhá velmi podobně jako naboso. Jestli jste četli knihu Born to run, tak vám to celé nejspíš přijde jako skvělý nápad. Dejte si ale velký pozor. Minimalismus je poměrně nebezpečná záležitost, protože požadavky na vaše tělo (svaly a šlachy) i vaší techniku jsou násobně vyšší než při běhu v tlumených botách.
Praxe je taková, že málokdo je schopný v minimalistických botách běhat dlouhodobě, aniž by se nezranil, nebo nepřetížil své nohy. Opět se tak jedná o ideální druhou/třetí botu do botníku, která vám pomůže při občasném požití zapracovat na vaší technice a posílit svaly a šlachy dolní končetiny.
Třetí otázka: Vyžaduju od bot nějaké speciální vlastnosti?
Co si máte představit pod takovými speciálními vlastnostmi? Jestli vás nic nenapadá, tak vás tato otázka pravděpodobně vůbec nemusí trápit. Obvykle se jedná o specifické využití jako je běh po sněhu a ledu (volíme boty s karbidovými hroty) nebo použití při překážkových závodech nebo orientačním běhu (agresivní vzorek, nenasákavý materiál, extrémně odolný svršek). Mějte na paměti, že takové boty jsou vždy jednoúčelová záležitost a nedají se použít na nic jiného.
Nejčastější speciální vlastností je voděodolnost. Ta se může zdát na první pohled jako velmi vítaný parametr nových bot, ale počítejte s tím, že nepromokavé boty jsou těžší, robustnější a na noze nikdy nesedí tak dobře jako obyčejné modely s textilním svrškem. Největší nevýhoda nepromokavých bot je ale v jejich neprodyšnosti. Noha se pod nepromokavou membránou velmi intenzivně potí a při vyšších teplotách je běh v takové botě značně nepříjemný zážitek. Pokud tedy běháte především za hezkého počasí a v letních měsících, tak se nepromokavým botám s membránou vyhněte hodně velkým obloukem. Pokud ale hledáte boty výhradně na zimu (standardní běžecké boty se až na výjimky nerozlišují na letní a zimní), ve kterých vám nebude zima, pak může být nepromokavá membrána ideálním řešením, jak udržet nohy v relativním suchu a teple.
Jaké otázky jsou úplně zbytečné?
Kolik km běháš?
Proč je tahle otázka zbytečná? Je to jednoduché. Od svých bot chcete, aby byly pohodlné (nebo rychlé, stabilní, atd.). Tento požadavek je stále stejný bez ohledu na to, jestli ročně zvládnete 500, nebo 5.000 kilometrů. Elitní atleti používají pro svůj trénink naprosto totožné modely jako rekreační běžci.
Kolik vážíš?
Občas se můžete setkat s tím, že některé značky (nejznámější je tím Mizuno) kategorizují své boty podle hmotnosti běžce. Historicky to mělo smysl, protože vlnová deska, gelový polštář, vzduchová kapsle a další dodatečné tlumicí technologie museli být nastavené tak, aby si poradili s určitou zátěží. Dnes je ale standard vyrábět boty s jednolité vrstvy pěnového materiálu, který se chová stejně bez ohledu na to, jaká je vaše hmotnost. Urostlý stokilový chlap tak bez potíží může běhat ve stejné botě, která bude vyhovovat někomu, kdo váží o 30 kilogramů méně.
Celkové shrnutí
Pojďme si to všechno shrnout do několika vět – Nejprve si řekněte, jestli chcete boty na silnici, do terénu, nebo na každý povrch. Pak si promyslete, jestli chcete boty měkké a pohodlné, nebo spíše tvrdší, živější a rychlejší. A na závěr se rozhodněte, zda u nových bot potřebujete hroty, nepromokavost, nebo jinou speciální vlastnost.
Při samotném výběru se snažte vyzkoušet na nohu boty alespoň několika značek. Mezi hlavní kandidáty silničních bot budou patřit Adidas (B 4), Asics (B 4), Brooks (D 4), Mizuno (D 3), Nike (C 3), Hoka One One (B 5), Saucony (D 5), ON (C 3) a Salming (D 2). V případě bot do terénu rozšiřte výběr ještě o Inov-8 (A-E 3), Salomon (B 4), La Sportivu (B 3) a Dynafit (B 2).
Číslo v závorce je mé subjektivní hodnocení průměrné šířky (A je nejužší a E je nejširší) a úrovně tlumení (1 je nejtvrdší a 5 je nejtlumenější)
Každá značka umí vyrobit skvělou botu a u každého výrobce najdete model, který není nic moc. Zárukou kvality je cenová úroveň nad tři tisíce korun (před případnou slevou). Když víte, co hledáte, tak ale není problém dostat se ve výprodejích hluboko pod tuto částku. Výrazně levnějším (nezlevněným) botám od velkých značek jako je Adidas, Nike a spol bych se za každou cenu vyhnul, ale o tom až zase v příštím článku, který se bude věnovat rozdílům mezi levnými a dražšími botami.
Při zkoušení (bez vyzkoušení si botu NIKDY nekupujte) vám musí bota dokonale padnout a před prsty byste měli mít dostatek prostoru (5 – 10 mm), aby nedocházelo k otlakům.
Nikdy si nekupujte boty “tak akorát” a podle velikosti bot na běžné nošení, které bývají obvykle o číslo až dvě menší než boty běžecké. Budete toho litovat už po pár kilometrech. Modré nehty a otlačené prsty rozhodně nejsou nic přirozeného ani u dlouhých běhů a ultra trailů. A nezapomeňte na jednu velmi zásadní a podstatnou věc – barva neběhá!
