V HORKU NEBĚŽÍŠ POMALU. BĚŽÍŠ DRAŽŠÍ KILOMETRY.
Stejné tempo totiž neznamená stejný trénink.
Svaly potřebují krev pro výkon. Kůže ji potřebuje k odvádění tepla. Začneš se potit, postupně ztrácíš tekutiny a srdce musí běh i chlazení obsloužit vyšší frekvencí.
Proto můžeš držet obvyklé tempo, ale tep dál stoupá. Nezmizela ti přes noc kondice. Zvýšila se vnitřní zátěž.
A čím větší je horko, vlhkost a přímé slunce, tím méně vypovídá samotné tempo o skutečné náročnosti běhu.
Pokud se v horku za každou cenu snažíš běžet stejně rychle jako za chladu, netrénuješ stejně.
Trénuješ tvrději.
V novém článku vysvětluji, proč vzniká tepový drift, jak upravit intenzitu, kdy stačí voda, kdy řešit také sodík a podle čeho poznat, že už nejde o kvalitní trénink, ale o zbytečné zdravotní riziko.
Běhej podle toho, co v daných podmínkách zvládá tvoje tělo. Ne podle tempa, které sis naplánoval doma.
Po vybudování základní vytrvalosti přichází čas naučit tělo běžet svižněji. Zóna 3 rozvíjí práci kolem aerobního prahu, tempovou vytrvalost a schopnost udržet kontrolované tempo blízko laktátového prahu. V tomto článku si ukážeme, kdy ji...
Zóna 3 je fyziologická oblast mezi aerobním prahem LT1 a laktátovým prahem LT2. Dole rozvíjí aerobní práh, uprostřed tempovou vytrvalost a nahoře laktátový práh. To je základ celé práce se zónou 3.
Tento text nepracuje...
Po několika týdnech poctivého aerobního běhání přijde stav, který běžce často rozhodí. Výdrž jde nahoru. Tep je stabilnější. Delší tréninky působí lépe. Běh v nízké intenzitě má větší kontrolu.
Pak zkusíš přidat.
Nohy nereagují hned. Kadence...
