Snadněji se to řekne, než udělá. Skutečná otázka zní: Proč je cukr tak návykový? Pro mnoho lidí je velmi obtížné vzdát se cukru a potravin, které jej obsahují. Jídlo nechutná stejně bez cukru, říkají. A protože cukr je tak široce používaná přísada (ingredience), kterou lze nalézt v mnoha zpracovaných potravinách, od tzv. “zdravých chlebů” po cereálie a energetické tyčinky, až k rajčatovým omáčkám, zjistit, které potraviny neobsahují cukr ani kukuřičný škrob s vysokým obsahem fruktózy, může být velkou nutriční výzvou. Závislost na cukru je zkrátka závislostí; zříci se cukru není snadné. Mnohaleté studie prokázaly, že cukr aktivuje mozková centra potěšení a blaha – oblasti v citových centrech mozku, která jsou zodpovědná za vypouštění neurotransmiteru způsobujícího, že se cítíme dobře, zvaného dopamin. Jedná se o stejné oblasti mozku, které jsou stimulované kokainem, nikotinem, opiáty (jako je heroin a morfin) a alkoholem. Tato závislost není imaginární věcí v myslích milionů „závislých“ na cukru – jedná se o skutečné fyziologické změny na mozku. A možná z toho důvodu, že oblasti mozku zodpovědné za pocity štěstí jsou velmi blízko k centru bolesti, bylo popsáno mnoha pacienty, že zřeknutí se cukru pro ně bylo velmi bolestivé, jako bolest při rozchodu s partnerem nebo vynechání nikotinu nebo kofeinu.
Změní se vaše chování po velké porci těstovin, chleba, slazených nápojů a moučníků?
Pozorujete toto u ostatních? Vyvolává ve vás konzumace sladkých pokrmů pocity ospalosti, náladovosti nebo ztráty koncentrace? Když vynecháte cukr nebo ho nejíte, míváte návaly chutí nebo silnou touhu jíst velké množství jídla? Máte tendenci jíst sladké potraviny, i když víte, že byste neměli a že byste se měli lépe kontrolovat? Tyto otázky týkající se závislosti jsou podobné symptomům drogové závislosti a důvodem, proč vědci a lékaři vidí souvislost mezi sladkostmi a drogami. Je to začarovaný kruh, kdy pocity chybění jsou následovány naléhavou potřebou další konzumace další drogy (cukru). Psychoaktivní látky přítomné v kakau a čokoládě, především salsolinol, mohou být důvodem, proč čokoláda může také být návyková. Ale vysoká hladina přidaného cukru obsaženého ve většině čokoládových výrobků je pravděpodobně více návyková než sama čokoláda. Je ještě další aspekt závislosti na cukru, který byste si měli uvědomit. Který z těchto výroků se na vás vztahuje, pokud jde o konzumaci potravin obsahujících cukr a další rafinované sacharidy?
- Jíte, dokud se necítíte nepříjemně plní
- Jíte velké množství, i když nejste fyzicky hladoví.
- Jíte mnohem rychleji, než normálně.
- Často jíte sami, protože jste na rozpacích z množství, které konzumujete.
- Cítíte pocit viny, deprese, nebo znechucení po přejedení.
- Cítíte tíseň nebo úzkost ohledně přejídání.
Porucha kompulzivního přejídání se vyznačuje 3 nebo více z nich. Tyto otázky mohou být návodem jak klinicky diagnostikovat kompulzivní přejídání cukrem. Čtvrté vydání Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (publikace Americké psychiatrické asociace, která poskytuje popisy a charakteristické příznaky různých duševních chorob) definuje kompulzivní přejídání jako sérii opakovaných přejídacích epizod, v nichž každá se projevuje konzumací většího množství potravin než je obvyklé, typicky každé dvě hodiny. Bez přehánění jsem v průběhu své kariéry slyšel podobné historky od tisíce pacientů -lidí, kteří nebyli, podle mého názoru, duševně nemocní, ale měli závislost na cukru, která způsobila přejídání se cukrem. Existuje mnoho lidí, kteří se přejídají, ale nemají diagnosu klinické poruchy, ale i tak pro ně platí označení závislých na cukru.
Položme si ale zřejmou otázku – proč lidé netrpí nutkavým přejídáním se např. co se týče brokolice? – autoři uvádějí, že “Musí existovat určitá vlastnost/charakteristika potravin (dezertů a pochutin) bohatých na cukr a / nebo tuky, která vyvolává a umocňuje kompulzivní přejídání se. Je dobře známé, že cukry a tuky mají různé účinky na fyziologii a chemii mozku, což může mít souvislost s jejich různými účinky na chování. “Baklofen je známý lék, který snižuje účinky závislosti na některých drogách. Používá se k léčbě závislých na morfinu, heroinu, kokainu a alkoholu. Vzhledem k tomu, že cukr má podobné účinky na chování a chemickou činnost mozku jako užívání drog, zkoumal tým vědců z Princetonu, zda může mít Baclofen stejný vliv na kompulzivní přejídání se. Konkrétně, zda by tedy mohl Baclofen snížit kompulzivní přejídání se sladkým. To se nestalo. Nicméně snížil nutkavou chuť přejídat se tuky (tučnými potravinami). Sladké, jak vědí miliony lidí, způsobuje těžkou závislost. Přesto má stále mnoho lidí problém přijmout myšlenku, že cukr je návykový. “Je zapotřebí více vědeckých studií” je mantra často opakovaná médii, cukrovarnickým průmyslem a jeho lobbisty, a na cukru závislými. Toto popření je především velmi pohodlné pro ty, kteří jsou na cukru závislí a pak především pro ty, kteří z cukru a cukr obsahujících výrobků mají finanční profit. (Pozn. tabákový průmysl rovněž tvrdí, že “je potřeba více studií,” aby určily, zda kouření nebo pasivní kouření je škodlivé.) Zároveň však mnozí kliničtí lékaři bojují ve snaze pomoci pacientům, kteří nemohou přestat nebo omezit příjem cukru, na kterém nezdravě lpí.
Miliony lidí zažily “bolest” ze zamezení přísunu cukru – nemohou zkrátka přestat jíst ho, aniž by jim nebylo nepříjemně. Užívali si pocitu blaha při jeho konzumaci, nyní však jeho vyřazení z jídelníčku způsobuje typ bolesti, který je spojený s intenzivní touhou a neschopností ji potlačit. Skutečnost, že je cukr silně návykový, je dobře známa a často využívána společnostmi, které přidávají cukr do našich potravin a nápojů. Záměrně pak umisťují potraviny obsahující cukr na snadno přístupná místa, například na přepážky pokladen; mnoho jich je také umístěno v úrovni očí dětí, které je tak mohou vidět, zatímco sedí v nákupním košíku; také se zdá, že svátky jsou nyní daleko více založeny na nakupování a konzumaci cukru než čemkoli jiném. Halloween je začátek takzvaného “období prázdnin”. Není to jen v Severní Americe, ale hrůzy Halloweenu zažívají lidé ve většině států Evropy, Číny, Japonska a jinde. Pro výrobce cukrovinek, to je nejvýdělečnější svátek. Průzkumy ukazují, že v USA 36 milionů dětí ve věku 5-13 let o tomto svátku sbírá cukrovinky. Samozřejmě že o miliony více dětí i dospělých všech věkových kategorií spolykají kila sladkostí dny a týdny po Halloweenu, aby skončili právě včas na další přejídací svátek. Díkůvzdání, Vánoce, Nový rok a další svátky, až po Super Bowl jsou zničující. DO dvou měsíců mnozí z nich přiberou na váze, přijdou o zdraví, dostanou chřipku a musí navštívit svého lékaře.
Cukr může být také hlavním problémem u pacientů s jinou “sekundární” závislostí. V tomto případě může být léčba „sladkého problému“ – snaha dostat danou osobu ze závislosti na cukru – může být prvním krokem k eliminaci jiných látek, jako je alkohol, nikotin, kofein nebo tzv. tvrdší drogy jako heroin a kokain. Jiné metody jako hypnóza, akupunktura, modifikace chování, a psychoterapie mohou být také užitečné. Podle mé klinické zkušenosti, největší úspěchy s léčbou pacientů závislých na drogách, alkoholu, amfetaminech, kofeinu nebo kokainu, jsou, pokud se nejprve přikročí k odnětí cukru a dalších rafinovaných sacharidů.
