Sign in

close
Create an Account

Shopping cart

close

Je středa. „Do závodu času dost,“ říkám si. Balím si tašku do fitka, dvacet minut na běžeckém pásu, až z něj odlétají šroubky. Pak železo, cvičím nohy.

Je čtvrtek, natažené svaly mi nedovolí usednout na hajzl. Chůze mě bolí, jednu nohu před druhou musím přehazovat ručně. „Že já blbec včera cvičil ty hamstringy až k zemi,“ spílám si.

Je pátek. „Ještě dnes tu bolest vydržím,“ uklidňuji se, „zítra bude po všem.“ Mám vypočítáno, že třetí den už nic nebolí.

Je sobota, po šesté hodině ranní. Čtyři hodiny do závodu. Vstávám opatrně, pravou nohou z postele a vnímám reakci svého těla. „ Dobrý, je po všem, nic nebolí!“ Jdu se proběhnout. Obouvám se a při předklonu cítím, jak se hamstringy natahují ztěžka jak vetchá šňůra na prádlo. Bolí! Dnes bude krásný den…

Studenou a horkou vodou střídavě chladím a prohřívám stehna, bandážuji je napevno obinadlem a vyrážím do Tošovic.

Tam se zmrzlá krajina probouzí do slunečného jitra. Sněžná děla pilně cukrují svah nad vesnicí, dětičky startují své lyžičky a bobičky. Provádím registraci, provádím močení, provádím strečink, kopu a inhaluji kafe, jančím, protože někde mezi reklamním letákem Romotop a pozvánkou do restaurace jsem ztratil startovní číslo.

Komentátor má srandu z mého krátkého trička, dokud se neobjeví na startovní čáře kamarád Honza Havlásek, který tomu nasazuje korunu a poběží bez trička. Ostatní jsou totiž zazimování v běžeckých mikinách a bundách.

Vyrážíme. Pozvolný nástup kopce svádí k přepálení tempa. Však není kam chvátat. Mapa trati mluvila jasně. Plazení pod ostnatým drátem, vzápětí výběh na vrchol sjezdovky, pytel s pískem na záda a hybaj dolů a zas zpátky. Takže máme v nohách sotva půl kilometru a chrčím jak dieslová oktávka za chladného rána, lýtka hlásí přehřívání.

Však s Honzou jsme si tvořili krásný náskok oproti zbytku startovního pole od samého začátku. Čekají nás ale těžké překážky. Lezecká stěna nakloněná lehce do převisu. Mám pletené rukavice, které před překážkou sundávám a vlkádám mezi koule, jednak se mi tam zahřejou a jednak by mi na překážce klouzal úchop. Další překážka, balanc a přechod vratké klády. Nejsem žádný sebejistý provazochodec, takže trnu hrůzou, sotva ji zahlédnu a navíc je celá kláda pokrytá jinovatkou. Utírám si jí celou rukavicí, čímže jsem si asi ještě víc zavařil, neboť jsem tu námrazu uhladil. Třicet vteřin v prdeli. Těch třicet, které mě budou v cíli mrzet. Už při nášlapu na ní zjišťuji, že jestli to tu budu prodlužovat, spadnu a čeká mě první várka angličáků. Klasicky, od půli klády, můj náklon nabírá nezvratnou elevaci, urychleně cupitám k protějšímu konci, padám, ale naštěstí po hlavě až za kládou. S tázavým výrazem koukám na rozhodčího, který mě pouští dál.

Cesta vede korytem říčky, spíše čůrkem. Chlad vůbec nevnímám. Moc příjemný trail. Nepříjemná myšlenka jestli běžím dobře, jakožto první běžec dnešního dne, takový předjezdec. Nastává stoupání, dosti výživné a dlouhé na to, aby nám ji organizátor zpestřil řadou originálních překážek. Tak třeba discgolf, klasický, do ocelového koše. Já, frajer, to samozřejmě zkouším bekhendovým obloukem, takže netrefím ani les, natož koš. Sláva alespoň za trestné raky po vytyčené trase, neboť pro mě je každý angličák asi mínus 300 kJ.

Občerstvovací stanice se objevuje náhle mezi stoupáním. Za stromy rozpoznávám stolek a dvě dámy. Zprvu myslím, že chvátám k překážce, snažím se vytušit, co bude úkolem, ale nachystaný banán a pomeranč mě vymanili z rozpaků. Ale co si mám dát? Nudle, klesající mi až k ústům je slaná dosti, banány snídám, svačím i obědvám, tak tam bouchnu měsíček pomeranče a loknu vodu. Upaluji stále kopcem nahoru, za sebou slyším kroky. Honzu se mi nedaří setřást, a když mě dobíhá na překážce 30 angličáků se zazvoněním na zavěšený zvonek, zapochybuji o sobě, protože nesnáším angličáky. Mám náskok sotva patnácti angličáků. Utíkám a počítám zvonění zvonku, počítám náskok.

Kláda, ta prokletá kláda, kterou si nahazuji na hřbet, asi dvacet kilo. Obcházím s ní vytyčenou lesní trasu, která mě dovádí k další překážce, kterou je šplh po lanovém žebříku. „Sakra, jsem tady správně?“ rozčiluji se před dobrovolníkem u překážky, zda-li jsem si nespletl cestu. „Ano! Teď si tu kládu na chvilku polož a vylez nahoru.“ Tak tedy za pochodu zahazuji kládu za sebe, naneštěstí se má noha právě ocitá v zákroku a kláda dopadá hranou přímo na hlezno nohy. Asistent na překážce to vidí a správně pronáší, že tohle mě bude mrzet. A měl pravdu. Bolest, která mnou projela, je jako elektřina, nabývá na intenzitě a rezonuje každým došlapem. Zbytek závodu už je převážně trápení, adrenalin a chlad však dočasně bolest otupí. Běžím si nad lesem, na kopečku, sluníčko hřeje, nikde nikdo, ticho, tady už běžím sám a myslím na příjemné věci.

Oštěp! Trefuji balík slámy! Poprvé ve své sportovní kariéře oštěp letí tam, kam míří! A dobrovolnice sdílí mou euforii a žene mě k cíli. 

„He?“ To je moje klasická otázka na dobrovolníky u překážky, protože mi vždy vysvětlují pravidla překážky, zrovna když k ní přibíhám a vítr tu sviští, čepici mám na hlavě, takže slyším jen: „Ššššssssfffff….vemeš…fuuuu….jdi…“ Ale chápeme se dobře. Nejsem závodní panic. Na dalších překážkách už vystrkuji ucho z čepice jak rákosníček a naslouchám.

Přelézám lanové Áčko, šplhám, nesu kýbl se štěrkem! Do prdele, v tomhle závodě furt něco nosím! Snad mi nespadne kýbl ještě na druhej nárt. Pak lahůdka, skok z rampy do vzduchového polštáře! Bezva zážitek, instrukce před skokem a dole dopomoc. Chválím! A už si vychutnávám cílovou rovinku, přeskok hořící hranici, která příjemně zahřeje mé genitálie a vnitřní stehna na milisekundu. Užívám si průběžné první místo a gratulace do doby, než se vrátím převlečený z restaurace od polívky zpátky k výsledkovému terminálu,a zjišťuji, že jsem čtvrtý. Euforii střídá zklamání. Doma, když partnerka vidí můj napuchlý nárt jako tenisák, pochválí mne, že jsem debil. Doktor na pohotovosti stejně tak chválí, však mnohem slušněji, rtg je ke mně vlídné, zhmožděno, distorze. Nepamatuji si jistě, jestli mi ordinoval léčbu slivovicí, tak ji pro jistotu piji i mažu. Doma jsem vyzván, jestli si zahraji Černého Petra. Ne, další porážku bych dnes už neunesl.

Přes své neukojené vyšší cíle hodnotím závod velmi kladně! Sekvence rychle na sebe navazujících překážek, mnohdy ve stoupání, činí závod náročný. Z tohoto podniku se stala má srdcovka. Organizátor Ativity TOUR zvládá práci skvěle, s přehledem, plynule a zodpovědně, vychází vstříc, je nápomocný!

Karel  Černoch (1987 – cca 2087) – kecal, kritik, běžec, sportovec, otec.  Narodil se v Bílovci, ale odtamtud si pamatuje velmi málo, neboť z porodnice se přemístil do Opavy, kde vyrůstal. Po absolutoriu na základní škole studoval na střední škole, kde se plně projevilo jeho sportovní nadání. Zejména plavání. Plaval hlavně v matematice. Nyní, pokud práce, rodina, tělo a peněženka dovolí, je velkým nadšencem a obdivovatelem vytrvalostního a adrenalinového sportu. Neodmítne účast v extrémním závodě, také v překážkovém, originálním, nápaditém, ale i v malém přátelském závodě, kde za páďo startovného dostaneš úsměv, čaj a párek.

LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? SDÍLEJTE HO
Share on facebook
Share on whatsapp
Share on email

Pokud chceš dostat časopis hned jak ho doděláme ZAREGISTRUJ se k odběru právě teď.

Stáhni si aktuální číslo časopisu právě teď

Po přechodu na listovací verzi časopisu, klikni vlevo nahoře na šipku a zahaj stahování PDF

Tištěná verze je opravdu exkluzivní. Obálka 250g křída mat a vnitřek 115 g křída mat spolu s formátem B5 nás řadí mezi nejkvalitnější časopisy na trhu co se technických parametrů týká. O těch obsahových nepochybujeme. Pouze v tištěné verzi budeme uvádět slevové kupony našich partnerů, které vám ušetří tisíce korun. Co třeba Adidas nebo Reebok od LionSport se slevou 30% nebo náš běžecký dres se slevou 20%? Protože chcemena Klokánka letos vybrat 250.000 Kč rozhodli jsme se věnovat z každého kusového prodeje časopisu Běžec+ 25 Kč ve prospěch Fondu ohrožených dětí – Klokánka.

Startovní balíček Blondýnka proti všem pro Klokánka

Scroll To Top Sidebar
Soubory cookie používáme pro zlepšení vašich zkušeností na našich webových stránkách. Prohlížením tohoto webu souhlasíte s naším používáním souborů cookie.