Sign in

close
Create an Account

Shopping cart

close

Sporttestery se staly v posledním desetiletí pro sportovce (a hlavně běžce) něčím „nepostradatelným“ a tomu se podřídily i jejich funkce a design. Mnoho z nás nosí sporttester téměř 24 hodin, 7 dní v týdnu. Sledujeme kroky, patra, tep. Sporttester je módní doplněk a pro někoho i podtržení osobního životního stylu, kdy je na jednání tolerováno mít k obleku „digitálky“ namísto klasických ručičkových hodinek.

Téměř všichni chceme od sporttesteru co nejvíc funkcí, co nejpěknější design, co nejdelší výdrž a aby stál ideálně asi tak jako sporttester, který z výše uvedeného nemá ani jedno.

Píšu to proto, že dnes totiž nebudeme vybírat sporttester, dnes nebudeme srovnávat výdrž baterie. Dnes si povíme něco o tom, jak našeho společníka, který je pro mnohé stejně důležitý jako mobilní telefon, nastavit tak, aby byl hlavně dobrým sluhou a ne jen drahým „záznamníkem aktivit“. 

Sporttestery nejsou dnes určeny jen pro sledování jednotlivých tréninkových jednotek, ale obsahují tak složité funkce, algoritmy a nástroje pro analýzu, o kterých nemáme ani zdání. 

Dnešní sporttestery sledují celý den srdeční tep, aktivitu, spánek, některé i okysličení krve, počítají do svých statistik vyše tréninkové výkony. Dokonce některé Garminy poznají zda jdete, zapnout automaticky sledování chůze nebo případně i běhu. Prostě udělají vám kompletní monitoring a záznam vašich aktivit a zdraví v průběhu času. 

Otázka je – Využijete to? Víte jak?

Polar, Garmin i Suunto mají dnes u svých posledních modelů podobné funkce. Asi nejkomplexnější zpracování mají Garmin a s malou ztrátou je za ním Polar. Já používám momentálně Garminy, takže budu používat názorné příklady od Garmin, nicméně ekvivalentní funkce má i Polar, částečně pak i Suunto.

Novodobé verze hodinek Garmin mají spoustu funkcí. Mezi ty, o kterých dnes budeme mluvit patří body battery, tréninková zátěž a stav tréninku. 

Budete se divit, ale právě ty funkce, na které se většina začátečníků moc nedívá, protože neví k čemu přesně jsou, dokáží s předstihem rozpoznat, zda tlačíte sportem tělo do únavy, a že hrozí buďto nemoc nebo sportovní zranění tím nejzákladnějším počínaje – přetížením. Díky včasné identifikaci příliš vysoké zátěže nebo moc jejího rychlého růstu v krátkém čase umí hodinky ušetřit nemalé peníze za návštěvy fyzioterapeuta a nejednu otázku v internetových diskuzích na to, jaké „zobání“ brát, aby mě co nejrychleji přestalo bolet to, či ono. 

Pojďme postupně Co vše hodinky měří?

Vlastně nebudu popisovat co vše měří – toho je opravdu mnoho a strávili bychom tu mládí výpisem všeho, co hodinky měří. Vypíchnu jen to, co pak vysvětlím a to, co má hlavní vliv na výkon, únavu, regeneraci, a vysvětlím, jaký je mezi měřenými daty vztah.

1. Tep + průměrná klidová tepová frekvence

2. Týdenní průměr klidové tepové frekvence

3. Body battery

4. Zátěž tréninkové jednotky

5. Týdenní tréninková zátěž

Body 1, 2 a 3 vám mohou pomoci při rozhodování co, jak nebo vůbec zda půjdete trénovat. Tep, klidová tepová frekvence, týdenní trend klidové tepové frekvence a body battery jsou ukazatelé, jak moc jste unaveni nebo jak na vás leze nemoc, respektive nemáte příliš mnoho stresu. 

Z tréninkového pohledu mezi těmito situacemi není rozdíl – jakákoliv zátěž pro tělo má dopad i na regeneraci, imunitu a kvalitu podávaného výkonu, a pokud byste šli „těžší trénink“ ve chvíli, kdy máte body battery pod 10 (ze 100) nebo máte za posledních pár dní trend klidové tepové frekvence stoupající i o 10 a více tepů, nejspíš lehnete nemocní nebo se zraněním z přetížení. 

Tímto jsme si představili, jak si „potvrdit“, že se vám do tréninku opravdu nechce – zda to je jen pocit nebo pravda. Ale jak pak řídit tréninky, abych se zlepšoval, „neplácal vodu“ a zároveň poznal, kdy mám „dost“?

Zátěž tréninkové jednotky

Zátěž se stanovuje po každé tréninkové jednotce při jejím ukončení a uložení. Garmin i Polar vygenerují jisté číslo, které reprezentuje,
jak moc jste strádali. Podobně to dělá i Stryd. Mezi značkami tato čísla nejsou ekvivalentní, a tudíž je nelze srovnávat. Nehledě na to, že zátěž je pro každého jiná – pokud poběží dva vedle sebe stejným tempem, jeden může mít zátěž 50, protože běží v zóně obecné vytrvalosti a druhý kolega bude mít zátěž 150 a to proto, že bude makat tak, že si nejen nedokáže povídat s parťákem, ale ten mu musí pak celý dialog říct znovu po doběhnutí, protože ten s tou vyšší zátěží nedokázal ani vnímat, co mu kolega vypráví. 

Následující postup je platný pro většinu hodinek Garmin, které podporují měření laktátového prahu svépomocí přímo v hodinkách. Pro test je třeba běžet ideálně po rovině (ne kopce, ne trail) nebo úplně nejlépe na atletickém ovále. Test nelze provést v hale ani na běhátku. Pokud tento postup nemáte nebo nemáte Garminy – skočte na další tabulku.

Poznámka – test byste měli dělat odpočatí s alespoň dvěma dny regenerace, maximálně lehké 30 minutové ploužení „kolem domu“, abyste trochu rozproudili nohy. Na test nesmíte být unaveni a hlavně, tělo by mělo mít dočerpané glykogenové zásoby.

Pro test je doporučeno mít hrudní pás, ale lze jej provést i s optikou. Osobně velmi dporučuji opravdu hrudní pás. Na hodinkách stiskněte tlačítko START. Vyberte aktivitu běhání venku. Pro dokončení testu je vyžadováno GPS. 

Přidržte tlačítko Symbol menu. Vyberte možnost Trénink > Test laktátového prahu s pokyny. Spusťte časovač a postupujte podle pokynů na obrazovce. Po zahájení běhu zařízení zobrazí délka jednotlivých kroků testu, cíl a aktuální data tepové frekvence. Po dokončení testu se zobrazí zpráva.

Poté, co provedete test přesně podle pokynů, zastavte časovač a uložte aktivitu. Pokud se jedná o váš první odhad hodnoty laktátové prahu, vyzve vás zařízení k aktualizaci zón srdečního tepu podle srdečního tepu odpovídajícího vašemu laktátovému prahu. Při každém dalším odhadu hodnoty laktátového prahu vás zařízení vyzve k přijetí nebo odmítnutí tohoto odhadu. Přijměte jej.

Pokud jste „spáchali“ test v hodinkách Garmin, aktualizaci zón již máte za sebou. 

Pokud jste dělali test manuálně, zjistili jste tím přibližně svou maximální tepovou frekvenci – zadejte ji do hodinek nebo platformy (Connect, Flow, Suunto) a nechte  přepočítat zóny automaticky (ano, není to sofistikované, ale jde o test pro začátečníky vždy je lepší takováto znalost pásem TF, než žádná – jinak pro zdatné s excelem, lze z tohoto testu stanovit i přibližnou hodnotu anaerobního prahu pomocí analýzy průběhu TF v čase). Tak hurá do toho.  

Máme nastaveno, co dál?

Dál je to už jednoduché – přesně pro začátečníky. Jedná se o to, že se správnými zónami zátěže v hodinkách budou hodinky správně vyhodnocovat zátěž aktivit a ukládat je do hodinek, respektive platformy Connect, Flow, Suunto, apod. 

V hodinkách Garmin se zobrazuje historie zátěže za posledních několik dní. 

Pokud zátěž vaší poslední aktivity nebo aktivit významně změní průběh týdenního trendu (například klesne kvůli nemoci nebo naopak stoupne navýšením intenzity nebo kilometráže), hodinky začnou hlásit, že jste podtrénovaní nebo naopak nadměrně vysokou zátěž. A to je přesně okamžik, kdy byste měli zareagovat úpravou zátěže – odpočinek nebo naopak delší běh. 

Garmin například dokáže doporučit na základě dlouhodobých statistik aktivit i to, jaké aktivity byste měli dělat (nízko aerobní, vysoce aerobní nebo anaerobní zátěž), abyste měli trénink vyvážený a rozvíjel vás.

Shrnutí

Takto by se mělo pracovat se sporttesterem, když už jste do něj dali tolik peněz, abyste jej využili naplno. Nebo aspoň pro základní rozvoj svých fyzických kvalit. 

Je třeba vyzdvihnout, že čím více jste trénovaní, tím více byste měli dbát na souhru doplnění energie, regenerace a správného vyváženého tréninku. 

Kde vyčíst jakou informaci jsem popsal výše na příkladu hodinek Garmin. Ale jsou i další výrobci. Garmin mi v těchto oblastech připadají jako nejvíce pokročilý, jelikož informace a doporučení vypíše přímo na displeji hodinek v uživatelsky jednoduše interpretovatelném popisku. 

Tímto začátečníci mohou docílit:

  1. Správného rozvoje fyzické zdatnosti

2. Předcházet přetížení a běžeckým zraněním

3. Naučit se poznat jak funguje vaše tělo a porozumět tomu, co potřebujete (vyšší zátěž nebo lepší odpočinek)

V dalších pokračování si nejen povíme, co je vlastně skutečný běžecký trénink a jak nebudete „pouze běhat“, ale také jak se zlepšit a jaké jsou vhodné doplňkové sporty a proč. 

Stepan Horak

Stepan Horak

LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? SDÍLEJTE HO
Share on facebook
Share on whatsapp
Share on email

Dlouho očekávaný časopis Běžec+ je zde. Předělali jsme design a hlavně zajistili skvělý obsah. Získali jsme ty nejlepší kolegy jaké lze v běžeckém světě potkat. Ale především vám dáme časopis v elektronické podobě zadarmo. Pokud chceš dostat časopis hned jak ho doděláme ZAREGISTRUJ se k odběru časopisu právě teď.

Kup si aktuální číslo časopisu Běžec+

95 kč

Koupí časopisu podpoříš Fond ohrožených dětí – Klokánek 25 Kč

Tištěná verze je opravdu exkluzivní. Obálka 250g křída mat a vnitřek 115 g křída mat spolu s formátem B5 nás řadí mezi nejkvalitnější časopisy na trhu co se technických parametrů týká. O těch obsahových nepochybujeme. Pouze v tištěné verzi budeme uvádět slevové kupony našich partnerů, které vám ušetří tisíce korun. Co třeba Adidas nebo Reebok od LionSport se slevou 30% nebo náš běžecký dres se slevou 20%? Protože chcemena Klokánka letos vybrat 250.000 Kč rozhodli jsme se věnovat z každého kusového prodeje časopisu Běžec+ 25 Kč ve prospěch Fondu ohrožených dětí – Klokánka.

Startovní balíček Blondýnka proti všem pro Klokánka

Scroll To Top Sidebar
Soubory cookie používáme pro zlepšení vašich zkušeností na našich webových stránkách. Prohlížením tohoto webu souhlasíte s naším používáním souborů cookie.