Sign in

close
Create an Account

Shopping cart

close
BĚŽEC TEAM

BĚŽEC TEAM

Články označené tímto autorem jsme pro vás peložili a následně poupravili ze zahraničního zdroje. V pípadě, že u původního zdroje byl uveden zdroj, uvádíme ho na konci článku.

(B+) Deník Petronelly

Jsem normální holka. V dětství mě rodiče vedli ke sportu, ale nebyl to žádný dril. Jen tak nějak jsem si ochutnala od každého něco. Seznámila jsem se tak postupně s bazénem, sněhem, ledem i běžeckým oválem.

Zimní sporty jsou krásný, ale upřímně mi to opravdu moc nejde. Brusle tak nějak, běžky když zavřu oči a sjezdovky jsem měla na nohách asi před třiceti lety. Plavu, ale určitě bych nepřekonala kanál La Manche. V dětství jsem asi nejdéle vydržela u atletiky. Skok do výšky, do dálky a běhání.

Pak přišel nenáviděný tělocvik na střední škole, kde seznámení s gymnastikou byl opravdu šok. Sice gymnastika rozvíjí všestranně lidské tělo, ale v ten moment jsem se jen každý týden utvrzovala, že jsem totální dřevo. A nejhorší kostlivec byl pro mě výmyk, který jsem nikdy nedala a když to vez- mu, jsem tady a žiju.

S dětmi přišel životní koloběh, kdy i já jsem jim chtěla ukázat, jak je sport důležitý. Myslím, že se to v podstatě po- vedlo a jen měly stejného kostlivce ve skříni jako já, a tím byla již zmiňovaná gymnastika.

Já jsem vyzkoušela s přibývajícím životem tenis, squash, jógu, kolo, fitness, golf. Každé mělo něco do sebe. Něco šlo líp, něco hůř. Nejdéle jsem jeden čas vydržela u jógy. Pomohla mi s bolestí zad, získala jsem ohebnost a pružnost, našla jsem vnitřní klid.

Jenže pak jsem začala dělat v životě čistku a přišly velké osobní problémy. Najednou mi klid na lekcích začal vadit a totálně mě to rozhodilo. Jakmile jsem na jedný lekci začala brečet, byl konec jógy – aspoň na čas.

A nastal problém. Potřebovala jsem utíkat od problémů, a vlastně i z domova, a nevěděla kam. Šla jsem několikrát na mučidla do fitka, ale nebylo to ono. A pak to přišlo. Zkusila jsem se seznámit s běháním.

Přiznám se, na začátku mě to vůbec nic neříkalo a pořád jsem si říkala, co na tom ty lidi vidí. Bolely mě nohy, měla jsem křeče a píchalo mě v boku. No sakra, to bylo v háji. Jenže já věděla, že prostě musím. Musím něco dělat, nebo skončím s antidepresivy a lahví vína. Zničím se a bude ze mě troska.

Nevzdala jsem to a pomaličku chodila unikat. A hurá! Začaly se pomaličku ukazovat pozitivní věci. Lépe jsem dýchala, pomaličku jsem přidávala vzdálenost a hlavně- nádherně jsem si čistila hlavu. Samozřejmě to bylo znát i na fyzičce.

A teď? Při běhání cítím svojí sílu a odhodlanost. Je to pro mě legální droga, radost a také osobní výzva. Pocity, které mám po doběhnutí svého cíle, jsou nepopsatelné. Je to hrdost, pýcha, ale také pokora.

Štěstí, které mi vhání slzy do očí. A i když to někdy hodně bolí, vždy se těším na další příště. Vím, že potom krásně spím-měla jsem velké problémy a také lépe jím- i s tím jsem měla problém.

Tím vzdávám poklonu tomuto sportu a nejen jemu. Fandím všem lidem, co něco dělají pro své tělo a svůj mozek. Žijeme v době, kdy nás stres v práci a vztahové problémy totálně ničí.
Vím, že je jednodušší vzít prášek a lehnout si, ale tudy cesta nevede. Jsme všichni uvnitř bojovníci! Sám sobě ukázat svojí sílu a bojovnost, to je prostě už sakra prostě něco, pro co je dobrý zvednout zadek a jít běhat:)

BĚŽEC TEAM

BĚŽEC TEAM

Články označené tímto autorem jsme pro vás peložili a následně poupravili ze zahraničního zdroje. V pípadě, že u původního zdroje byl uveden zdroj, uvádíme ho na konci článku.
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? SDÍLEJTE HO
Share on facebook
Share on linkedin
Share on whatsapp
Share on email

Kup si aktuální číslo časopisu BĚŽEC+

95 Kč

  • cena včetně poštovného
  • ON LINE verze aktuálního čísla
Scroll To Top Sidebar
Soubory cookie používáme pro zlepšení vašich zkušeností na našich webových stránkách. Prohlížením tohoto webu souhlasíte s naším používáním souborů cookie.