Závodní tipy

B+ Jak na první důležitý jarní běžecký závod?

Venku to tak možná ještě nevypadá, ale kalendář nám říká, že čas zimních útrap se neúprosně chýlí ke konci. Přichází jaro, roční období, kdy se mnozí z nás po zimní závodní přestávce vracejí na závodní scénu. První velký jarní závod se blíží a nám se honí hlavou, co že je tím nejlepším, co můžeme udělat pro to, abychom se na tento den optimálně připravili.

V období 2 – 3 týdnů před tímto klíčovým závodem si najděte jiný závod, který prověří vaši trénovanost po zimní přípravě a určí vaše nejvhodnější tempo pro nadcházející závod. A co když se právě v tomto období žádný jiný vhodný závod nekoná? V takovém případě si uspořádejte „svůj vlastní“ závod, který vám pro tento účel poskytne stejné výhody jako závod skutečný. Stačí když se budete držet následujících doporučení.

1. určete si datum a vzdálenost
Pokud plánujete hlavní závod na 10 km nebo méně, měli byste zkušební závod zvládnout 2 týdny před jeho termínem. Jestliže plánujete ½ maratón nebo maratón, měli byste si zkušební závod naplánovat ještě o další 1 – 2 týdny dříve. Pro zajištění dostatečného zotavení před klíčovým závodem, by měl být zkušební závod v každém případě na stejnou nebo kratší vzdálenost jako ten hlavní. U maratónu by měl být maximálně na vzdálenost ½ maratónu, v žádném případě ne na stejnou distanci!

2. vyberte si co možná nejvíce podobný profil trati
Pokud plánujete hlavní závod v kopcích, tak by podle toho měl samozřejmě vypadat i zkušební závod. Stejně důležitá je i volba povrchu po kterém budete běžet. Ten by měl být opět shodný, takže byste neměli zaměnit např. asfalt za trávu.

Toto řada běžců podceňuje! Trénují podle „zasvěcených“ rad všechny běhy na měkkém podkladu a potom se diví, že nejsou schopni svoji trénovanost „prodat“ při silničních závodech. Mějte na paměti, že většina závodů, včetně maratónů a ½ maratónů, se odehrává na tvrdých površích. Pokud nemáte nohy dostatečně „opráskány“ z tréninkových běhů na tvrdém povrchu, tak se vám s velkou pravděpodobností může stát, že nohy nebudou na tento povrch řádně připraveny a nebudou ho schopny akceptovat!

3. berte to vážně
Považujte zkušební závod za stejnou výzvu jako ten hlavní a v tréninku nezapomeňte ani na závěrečné předzávodní vyladění. Samozřejmostí je nejen stejné oblečení (včetně ponožek) a výběr běžecké obuvi v den obou závodů, ale měli byste dodržet i stejný pitný režim a stravování. Stejně tak by měl být shodný i vlastní čas startu. Měřte si mezičasy každý kilometr, nebo o to někoho požádejte – pomůže vám to k určení správného tempa a celkovému uvolnění při běhu.

4. pozvěte své přátele
Zkuste přemluvit některé ze svých přátel, aby s vámi běželi zkušební závod a pomohli vám běžet ve vašem správném tempu. Není důležité aby běželi celý závod, ale to, aby jste neběželi ani pomalejším a ani rychlejším tempem.

5. využijte síly diváků (při „svém závodě“ to bude asi problém)
Nic na světě neodhalí vaše soutěživé ambice lépe, než dav diváků přihlížející vašemu sportovnímu výkonu.

6. ušetřete si „něco“ do hlavního závodu
Nezapomeňte na to, že zkušební závod je pouze prostředkem k dosažení vašeho cíle. Nikdy byste neměli běžet zkušební závod tak tvrdě, jako budete schopni běžet ten hlavní. Optimální strategií je zahájit první polovinu zkušebního závodu ve volnějším tempu, které můžete v jeho druhé polovině zvýšit. V cíli závodu byste měli mít pocit, že jste mohli běžet ještě o něco málo rychleji nebo déle.

O Pavel Baběrád

V současné době po 34 létech běhání jsem stále běhu věrný, jen už nezávodím. Navíc jsem sám sebe "přeřadil" ze skupiny běžců do skupiny běhajících. Abych Vám to vysvětlil, tak dle mne je běžec ten, kdo se systematicky a cíleně připravuje na určitý výkon, na určitý závod, jeho příprava má daný řád a ctí určité postupy a pravidla, zkrátka trénuje. A běhající, což jsem nyní já, je ten, kdo sice také běhá, ale již netrénuje, respektive se na nic systematicky nepřipravuje a jeho běhání (i když třeba to moje je každodenní a týdně naběhám dle okolností 70 - 100km) nemá žádnou tréninkovou strukturu, žádný řád, žádný plán. Je to prostě běh, který je součástí mého života. Nic víc, nic míň. Jestli je to málo, a nebo hodně.......? Umístění, kterých si cením nejvíce: titul mistra České republiky v maratonu (1993), titul vicemistra České republiky v běhu na 100 km (2000), 2x 6. místo na maratonu ve Florencii, 9. místo na maratonu ve Vídni, 1. místo na maratonu v německém Arolsenu (doposud tam držím traťový rekord), 1. místo na mezinárodním mistrovství Rakouska v půlmaratonu (zde jsem porazil i Helmuta Schmucka, rakouského reprezentanta - maratonce, který měl osobní rekord na maraton 2:13,17), 3. místo v rámci mistrovství ČSFR při Košickém maratonu, pětinásobný vítěz (třikrát po sobě) Malého svrateckého maratonu

Related Posts

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..