James Speck

Únavová zlomenina lýtkové kosti je zranění, které častěji postihuje sportovce, kteří se ve velkém objemu věnují běhu. Většinou se nejprve projeví tupá bolest na vnější straně spodní části nohy, přímo nad kotníkem, může se i objevit otok a citlivost na dotek přímo nad kostí.

Únavová zlomenina v dolní končetině se častěji objevuje na holenní kosti, na kterou je přenášena většina váhy. Tou často trpí sportovci s nedostatečnou pronací a vysokou klenbou, které neposkytují dostatečnou absorpci nárazu. Zcela naopak je vznik únavové zlomeniny lýtkové kosti spojovaný spíš s plochými nohami a nadměrnou pronací. Vzhledem k tomu, že únavová zlomenina lýtkové kosti není příliš častá, bývá mylně diagnostikovaná jako přetažení nebo výron.

Jak k únavové zlomenině lýtkové kosti dochází?

Únavová zlomenina vzniká, když je na kost vyvíjena buď neobvyklá, nebo příliš častá síla. K tomu může dojít buď prostřednictvím svalů a tkání okolo kosti, které vyvíjí kroutivou sílu nebo tlak na úpony nebo velkou a vytrvalou zátěží. 

Není jasné, který ze dvou mechanismů, které jsme právě popsali, zranění způsobují a je možné, že oba v tom hrají svou roli. Peroneální svaly se upínají k lýtkové kosti právě v místě, kde dochází k únavové zlomenině. Tyto svaly mohou být u lidí s nadměrnou pronací nadměrně zatížené.

Dalším faktem je, že pokud jsou svaly unavené, přestávají efektivně absorbovat nárazy, což zvyšuje síly působící přímo na kost. Pokud má osoba nadměrnou pronaci kotníku, svaly lýtka jsou v určitých fázích cyklu kroku víc zatěžované.

Ke spodnímu konci lýtkové kosti se upíná i řada vazů, které slouží ke stabilizaci kotníku. Tyto struktury mohou také působit tažnou silou na lýtkovou kost, zejména při opakovaném ohýbání a kroutivém pohybu, ke kterým dochází při běhu.

Lýtková kost není kloubně spojena ani s kotníkem ani s kolenem, je tedy považována za spoj, který nenese žádnou zátěž. Studie však prokázaly, že lýtková kost podpírá určitou část hmotnosti těla a čím je větší zátěž na tělo, tím větší váhu nese i lýtková kost. Pohyb chodidla při nadměrné pronaci způsobuje zvýšený tlak na vnější stranu kotníku, což je další faktor vedoucí k únavové zlomenině, zejména u těžších běžců.

Kdy můžu říct, že mám únavovou zlomeninu?

Lidé s únavovou zlomeninou lýtkové kosti obvykle lokalizují bolest na vnější straně dolní části nohy. Často se bolest zhoršuje při větším zatížení, někdy se ale projeví během nočního odpočinku. Někteří lidé cítí bolest už při chůzi na krátkou vzdálenost, jiní bolest necítí a mohou dokonce i běhat – a bolest se dostaví až po ukončení aktivity.

U většiny únavových zlomenin platí, že přímý tlak na místo předpokládané zlomeniny vyvolá bolest. Každý, kdo cítí v noze bolest, která do týdne nevymizí, měl by svůj problém řešit návštěvou lékaře nebo fyzioterapeuta. Únavová zlomenina se někdy, ne ale vždy, ukáže na rentgenu. K potvrzení diagnózy se používá MR nebo bone scan metoda.

Co můžu s tímto zraněním udělat?

Bohužel, pokud k únavové zlomenině dojde, je zapotřebí dostatečný čas a odpočinek, aby měla kost možnost se zcela zahojit. Obvykle to trvá 6 – 8 týdnů, během této doby je dobré vyhnout se aktivitám, při nichž se bolest projeví. Fyzioterapeut umí doporučit cvičení k udržení síly a flexibility během léčby zlomeniny, a poradí, jak se postupně a bezpečně vrátit zpět k plnému tréninku.

Prevence vzniku únavové zlomeniny

1. Naslouchejte svému tělu. Protože příčinou vzniku únavové zlomeniny je přetěžování, je nejlepší prevencí pečlivě strukturovat tréninkový program, aby mělo tělo čas na dostatečnou regeneraci předejít přetěžování dolních končetin. Je dobré umět vnímat impulzy těla a vnímat jakýkoli typ bolesti na vnější straně kotníku a spodní části nohy jako znamení, které je třeba vzít v potaz, aby v budoucnu nedošlo k poranění.

Při únavě během dlouhého běhu může docházet ke změně stylu běhu. Vyhněte se běhání za bodem, kdy vlivem silné únavy ztrácíte správnou techniku běhu.

2. Nadměrná pronace a vše co s ní souvisí, by měla být pro minimalizaci rizika vzniku úrazu brána v úvahu. Co může pomoci?:

• – Zvýšení pohyblivosti kotníku
• Posilování svalů nožní klenby a chodidla
• Posilování kotníku
• Protahování lýtka
• Náprava držení těla
• Posilování abduktorů a hýždí
• Navýšení kadence

3. Postupné zvyšování objemu tréninku. Dobrým a snadným pravidlem je nenavyšovat trénink o víc než 10% týdně. Například, běháte-li teď týdně 25K, měli byste příští týden naběhat max. o 2,5K víc.

4. Cross trénink. Běžci obecně vynechávají další formy tréninků, aby naběhali své plánované kilometry. Repetitivní povaha běhu snadno vede k rozvoji svalových dysbalancí. Ty lze vykompenzovat zařazením jiných forem pohybu do tréninkového plánu (plavání, jóga, tenis, vzpírání) alespoň jednou týdně.

5. Vhodná obuv. Vliv, jaký může mít obuv na techniku běhu, by neměla být přehlížena. Ohledně toho, jaké boty jsou vhodné při nadměrné pronaci, se poutají dlouhé diskuze. Já osobně nevyznávám koncept bot s podporou klenby a stability, které kontrolují (omezují) pohyb chodidla, preferuji boty neutrální a minimalistické.

Kdo není zvyklý na barefoot boty, může si při příliš rychlém přechodu z vyměkčených bot s podporami chodidla způsobit únavovou zlomeninu velmi snadno. Nejlepší variantou je mít různé typy bot a střídat je, vyvíjený tlak na nohy tak bude při každém běhu jiný, zabráníme tak ale stálému namáhaní jednoho místo. Staré a opotřebované boty vždy bez lítosti nahraďte novými.