Každý běžec, který je ambiciozní a klade si nesnadné cíle by měl usilovat o to, abych našel dokonalou rovnováhu mezi regenerací po tréninku a adaptací. Pokud jste klikli na tento článek, pravděpodobně jste si už prošli zraněními nebo tvrdým tréninkem, po kterém jste necítili nohy či jiné části svého těla.

Jako spousta běžců, určitě jste i vy, když cítíte ostrou bolest, zánět šlachy nebo bolesti svalů po tréninku, vyzkoušeli volně prodejné nesteroidní protizánětlivé léky proti bolesti (např. Ibuprofen). Stydím se přiznat, že jsem většinu prvního roku na vysoké bral tolik Ibuprofenu, že si místní lékárny mohly myslet, že na škole děláme experiment k výzkumu využití Ibuprofenu k uspání slonů.

Spolu s dalšími sportovci jsme si mysleli, jak svému tréninku pomáháme tím, že Ibuprofenem redukujeme záněty. Nedávné výzkumy a analýzy prokazují, že protizánětlivá farmaka mohou ve skutečnosti omezit nebo zcela zamezit právě ty maximální účinky tréninku, kterých jsme tolik chtěli dosáhnout.

Tato informace je vám vmetena do tváře a popře vše, co jste si do té doby mysleli o prospěšnosti protizánětlivých léků. Není snadné otočit o 180 stupňů a začít pohlížet na zánětu pozitivně, hledat pravdu za tímto tvrzením a cestu, jak maximalizovat trénink a rekonvalescenci.  

Role zánětu v těle

Slovo zánět je strašákem všech sportovců. Vyslovte „zánět“ a vaši kamarádi sportovci vás okamžitě soucitně poplácají po zádech. Přesto ale není zánět nezbytně špatný. Je to ochranný pokus vašeho těla odstranit škodlivé podněty a vyvolat léčivý proces.

Zjednodušeně, po těžkém tréninku nebo v počátečních stádiích zranění tělo aktivuje specifické buňky, které „zaútočí“ na postižené místo zvýšením toku krve, vytvoří otok a podráždí nervy, což způsobí bolest.

Zánět je tedy ve skutečnosti počátkem léčebného procesu, je zásadní pro léčbu zranění a zotavení se z běžných tréninkových dávek. Způsobuje-li zánět bolest a otok, bez něj by léčebný proces trval mnohem déle.

Protizánětlivé léky zpomalují tréninkovou adaptaci 

Když teď už víme, jak je zánět potřebný v léčebném procesu, dokážeme vyhodnotit, jak moc mohou protizánětlivé léky užívané po náročném tréninku zbrzdit adaptaci na takový trénink.

Při běhu způsobujeme každým krokem ve svalech mikrotrhlinky. Čím rychleji a tvrději běháme, tím silněji se svaly stahují a tím větší zranění si přivozujeme. Tyto mikrotrhlinky stimulují zánětlivé reakce, dávají tělu signály k doručení zdrojů jako je krev, kyslík a výživa k hojivému procesu. Tím, že si vezmeme protizánětlivý lék, nedovolíme zánětlivému procesu zahájit proces léčebný.

Studie v poslední době jednohlasně prokazují škodlivost působení protizánětlivých léků. Jedna studie účinků Ibuprofenu na kosterní svalstvo prokázala, že užívání Ibuprofenu během vytrvalostního tréninku zabránilo adaptaci kosterního svalstva na běh na dlouhé vzdálenosti. Další studie potvrdila laboratorními testy, že užívání nesteroidních protizánětlivých léků po výkonu zpomaluje hojení svalů, tkání, vazů a kostí.

Výzkumy hovoří jasně. Užívaní protizánětlivých léků jako je Ibuprofen po výkonu zpomalí regenerační proces.

Protizánětlivé léky k prevenci bolesti

Další běžný důvod, proč běžci užívají Ibuprofen, je posunout práh bolesti při závodu nebo předejít tomu, aby se při závodu ozvala starší zranění. Pokud si myslíte, že jste jediný, kdo toto praktikuje, jste na omylu. Studie okolo Ironmana z roku 2008 prokázala, že 50% závodníků užilo nesteroidní protizánětlivý lék bezprostředně před nebo během závodu.

Bohužel myšlenka, že protizánětlivé léky pomáhají posunout práh bolesti při závodu nebo zabránit zhoršení zranění, není vědecky podložená. Studie prováděné na běžcích při závodu The Western States 100 miler zjistily, že nebyly žádné vnímané nebo skutečné rozdíly mezi běžci, kteří při závodě užívali Ibuprofen a těmi, kteří ho neužívali.

Konečně, užívání nesteroidních protizánětlivých léků k maskování bolesti při zranění vám sice umožní za krátkou dobu pokračovat v tréninku, ale zákonitě povede k vážnějšímu a dlouhodobějšímu poranění. Nemyslím si, že potřebujeme vědu, abychom mohli s jistotou říct, že běhat při zranění není dobrý nápad. Bohužel je ale snadné pomocí léků potlačit přirozené receptory bolesti v mozku a přesvědčit tak sami sebe, že stále můžeme trénovat.

Kdy je dobré nesteroidní protizánětlivé léky brát?

Otázka, kdy je pro běžce vhodné si Ibuprofen vzít, je nasnadě. Stejně jako v životě – příliš mnoho čehokoli není nikdy dobré. Během vzniku zranění (jako je natržení svalu, náhlé vypuknutí zánětu nebo vymknutí kotníku) může nesteroidní protizánětlivý lék skutečně ulehčit léčení.

Přesný důvod rozdílu v uzdravování normálního zánětu a nadměrného zánětu vědci neumí vysvětlit. Přesto se během výzkumů prokázalo, že během prvních 2-3 dní akutního zranění pomáhají nesteroidní protizánětlivé léky zranění hojit.

Co to znamená? Zraníte-li se při běhu, je Ibuprofen v prvních 2-3 dnech doporučovaný. Poté už byste měli nechat své tělo zapojit jeho vlastní léčebný mechanismus.

Příště, až budete chtít před závodem nebo náročným tréninkem vyloupnout růžovou pilulku z blistru, nebo když budete zvažovat polknutí několik Ibuprofenů, abyste se zbavili otravné bolesti ve stehnu, zamyslete se. Nejenže vám v v těchto situacích nesteroidní protizánětlivé léky nepomůžou, ale navíc znemožní vaše přirozené uzdravení a zbrzdí výkon.