Výživa

Veganství versus Paleo dieta pro sportovce: Osobní zkušenost

Nell Stephensonová

Existuje nepřeberné množství diet a systémů stravování – některé založené na vědeckých poznatcích, jiné na náboženské nebo etické víře a také spousta dalších, které ani nelze spočítat a které nejsou vlastně založené na ničem, nebo maximálně na neověřených experimentech a podivných kombinacích potravin.  Co je ale nejlepší pro fyzickou vytrvalost při sporu – třeba pro maratonce nebo triatlonisty?

Jakou stravu si vybrat, když jsem vytrvalostní sportovec?

Dlouhá léta jsem se svým stravováním hodně experimentovala (vyvážená „americká“ dieta, zónová dieta, dieta podle krevních skupin, veganství… a nakonec jsem našla, co vyhovuje nejvíc mně, mé rodině i klientům z celého světa – paleo dietu). Chci se s vámi proto podělit o svou osobní zkušenost, jaké to je, jíst ve speciálních režimech a přitom trénovat a závodit v triatlonu. Mimořádné byly dvě diety, veganství a paleo dieta.

(Mějme na paměti, že tento článek slouží pouze jako informace o dvou dietních režimech, aplikovaných na trénink a výkon, není to pokus vyvolat polemiku o právech zvířat, která byla mým motivem, když jsem se na dva roky stala vegankou. To bylo ale už před deseti roky.)

Zkušenost atletky veganky

Když jsem dodržovala pravidla veganské stravy, cítila jsem se dost silná a schopná zvládnout kratší zátěže – jako triatlonovou přípravu i závody, ale když jsem začala běhat závody na dlouhou vzdálenost (např. Ironman a maratony), měla jsem pocit, jako bych měla v těle málo proteinů. Existuje víc způsobů, jak zjistit, kolik kdo potřebuje proteinů: např. Americká univerzita sportovní medicíny doporučuje 0,5 – 0,8g na 1,5 kg tělesné hmotnosti. Současná doporučení společnosti MyPlate jednoduše říkají: „Množství ve stravě konzumovaných proteinů se odvíjí od věku, pohlaví a úrovni fyzické aktivity.“

Spolu s klienty jsem si potvrdila, že nejlepší je začít prostě odhadem a pak na základě metody pokus omyl nastavit, kolik kdo proteinu potřebuje v kontextu paleo diety. Paleo dieta je často mylně považovaná za vysokotukovou, vysokoproteionovou a nízko nebo úplně bez uhlohydrátů. Žádné z těchto tvrzení ale není pravdivé. Paleo stravu tvoří 40% uhlohydrátů, z nichž většina pochází z čerstvé zeleniny a některého ovoce, 30% proteinů a 30% tuků.

Když se vrátím k mému veganskému období. Měla jsem pořád pocit, že mi něco chybí. Dokonce se mi zdávalo o tom, že jím rybu. Vzhledem k mým etickým postojům v té době jsem byla dlouhé a dlouhé měsíce rozhodnutá, nejíst žádné živočišné produkty. Byla jsem ale čím dál hladovější po živočišných proteinech, až jsem je do své stravy přidala. Musela jsem si být ale vždy jistá, abych sama sobě dokázala konzumaci živočišných produktů obhájit, že všechna tato strava pochází ze spolehlivých, setrvale humánních zdrojů. Jsem stále přesvědčená, že zvířata mají svá práva, souběžně jsem ale přečetla nesčetné množství studií na téma, proč nás konzumace masa odlišuje od dalších savců a proč tím umožnila našim mozkům rozvinout se v to, čím jsou dnes.

Co je podstatné – nevěřím, že by veganství bylo stravou, co může dostatečně podpořit vytrvalostního sportovce v tréninkovém režimu. Navíc, nejenže nám veganská strava nedodává potřebné živiny, bez ohledu na to, je-li člověk sportovec nebo ne, ale může nám kvůli ní hrozit řada zdravotních problémů. Jedním z příkladů je např. množství zkonzumované sóji a strukturovaných rostlinných proteinů, které jsou často základní potravinou veganského jídelníčku. Když se ohlédnu a vidím tu spoustu kyselin tvořících potravin bez výživové hodnoty, které jsem spolykala a všechna ta poškození, která jsem tím způsobila svému tělu, můžu si jen přát, abych bývala věděla, co vím teď. 

Přesto, že co kdo jí, je čistě jeho osobní věc, cítím, že je nezbytné, aby lidé vyzkoušeli různé výživové vzorce a zjistili, co jim nejvíc vyhovuje. Obrátila se na mě během let spousta sportovců/veganů a žádali mě o pomoc s přechodem na paleo dietu, aniž by porušili svůj přístup ke zvířatům a jejich právům. 

Samozřejmě, jsou i vegani, kteří podávají vynikající výsledky a mně nepřísluší říkat, že dělají něco špatně. Přesto ale není jen domněnkou, že konzumace obilí a luštěnin má na tělo negativní vliv. Existují desítky studií, které prokázaly, jak jsou tyto potraviny pro tělo významně škodlivé, že způsobují záněty a vedou k celé řadě nemocí.

Zkušenost paleo atletky

Nechci zacházet do detailů, jenom zmíním, že mezi mým veganským obdobím a následujícími lety jsem zjistila, že jsem alergická na lepek (ironické, vzhledem k tomu, že jako veganka jsem konzumovala potraviny plné lepku a strukturovaných rostlinných proteinů v náhražkách masa!), a tak jsem ze svého jídelníčku vyřadila obilí. Když jsem si pak něco přečetla o paleo dietě, přijala jsem její principy, vyřadila jsem z jídelníčku obilniny, luštěniny a mléčné výrobky. Cítila jsem se skvěle, měla jsem najednou ohromné množství energie, přestala jsem být nemocná, zrychlila se mi rekonvalescence po tréninku, snížila se má tělesná hmotnost a zrychlila jsem běh tak, jak se mi nikdy ani nesnilo!

Mnozí mí klienti dělají stejnou chybu, konzumují rádoby paleo potraviny, nabízené sportovcům skvělými marketingovými praktikami: bagely, těstoviny, tyčinky. Nenahradí je skutečně paleo alternativami, jako třeba různými sladkými bramborami (yam, kumara). Strava je jedna věc, další důležitou částí rovnice je zapojení rychlého tréninku, aby se tělo naučilo lépe využívat energii z tuků.

Mnozí lidé navíc nevěnují po tréninku dostatek pozornosti zotavení. Dát si hned po dlouhém vytrvalostním běhu doma připravený regenerační nápoj (recepty najdete např. v únorovém čísle Running Girl), umožní tělu dobře zrelaxovat, obnovit síly a být připravené na příští aktivitu. Nápoj by měl odpovídat vaší tělesné hmotnosti, ale zjednodušeně – je to vždy kombinace snadno stravitelného proteinu (ideálně sušeného vaječného bílku) spolu s glykemicky bohatým ovocem (např. banánem). Konzumace takového nápoje ihned po zátěži, je základní částí paleo tréninkového režimu, stejně tak důležitou jako kvalitní spánek, pravidelná strava během dne a pravidelný trénink.

Jestli se ptáte, zda tohle skutečně zlepší vytrvalostní trénink, projděte si mou běžeckou historii a poznáte sami, jak můj paleo životní styl během posledních sedmi let nejen podpořil můj trénink a závodění, ale je jedním z důležitých faktorů, který mě dokázal dostat z prostředku cílové listiny na stupně vítězů! Zvítězila jsem v několika 70.3 závodech; v roce 2009 jsem v kategorii žen skončila celkově čtvrtá, dokonce mezi profesionály na 70.3 Hawai, a byla jsem první amatérkou v cíli. Závodila jsem ve dvanácti Ironman triatlonech, šestkrát to bylo ve světovém šampionátu Kona (osobní rekord 10:17) a mám svůj maratonský osobní rekord 3:01. Nevytahuji se, ale chci vám ukázat, že s odhodláním, oddaností a dobře promyšleným paleo stravovacím plánem není důvod, proč si nestanovit vysoké sportovní cíle! 

Jak se efektivně adaptovat na nový stravovací režim?

Zvažujete-li, že se začnete stravovat dle zásad paleo nebo veganské stravy, je důležité, abyste se ubezpečili, že dáváte tělu dostatek paliva. Většina sportovců, se kterými jsem spolupracovala, měla tendenci konzumovat nedostatečné množství kalorií před, během a po tréninku. Je to zaručeně správný čas a místo, kdy zapojit do životního stylu nějakou formu rychlého tréninku, protože to tělu pomůže účinněji využívat zásoby tuku, ale rozhodně to neznamená, že byste se měli vrhat na tříhodinový běh hladoví. 

Nezapomínejte, že spousty teorií, které si jako začínající sportovci vyslechli všichni, určitě nemusíte do svého tréninku zapojovat. Pokud dostatečně jíte a pijete, budete zvyšovat svou výkonnost bez ohledu na to, jakou dietu dodržujete.

Jak zjistím, která dieta pro mě ta pravá? Jednoduše to vyzkoušejte! Já osobně jsem jako nejlepší pro mě našla paleo dietu, můj manžel a mnozí z mých klientů zkusili paleo režim alespoň po dobu několika měsíců. 

Pokud něco sami naplno nevyzkoušíte, nedáte tomu šanci. Dokonce i malé množství lepku nebo sóji, nebo mléka stačí, aby v těle pokračovaly zánětlivé reakce. Pokud vám to nevadí, je to samozřejmě vaše věc, ale zkuste alespoň měsíc nebo dva úplného paleo režimu, než ho odsoudíte.

Jestliže chcete z veganského režimu nebo tradiční sportovní výživy, založené na ve vysoké míře na zpracovaných obilninových uhlohydrátech, přejít na paleo dietu, je potřeba být otevřený. Z počátku se může zdát složité tento režim dodržovat, je potřeba zvládnout první etapu, kdy se cítíte slabí, bez energie a kdy se tedy ptáte, jestli je tato dieta pro vás vhodná. Naštěstí tahle fáze trvá zpravidla týden nebo dva a zaručuji vám, že když je zvládnete, začnete se rychle cítit skvěle, budete rychlejší a štíhlejší, než jste si kdy dokázali představit!

O autorce

Nell Stephensonová působí jako osobní fitness trenérka, výživová poradkyně, koučka paleo stravy. Vystudovala sportovní vědu na univerzitě v Los Angeles a certifikaci instruktora fitness a zdraví získala na Americké univerzitě sportovní medicíny. 

O BĚŽEC TEAM

Články označené tímto autorem jsme pro vás peložili a následně poupravili ze zahraničního zdroje. V pípadě, že u původního zdroje byl uveden zdroj, uvádíme ho na konci článku.

Related Posts

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..