Začátečníci

B+ Promáčené boty? Žádný problém!

Asi se vám to už taky stalo. V létě vás nečekaná bouřka zastihla příliš daleko od jakékoliv možnosti se schovat před deštěm. Nebo to v zimě byla studená a mokrá břečka, která nám v posledních letech dělá zvlášť ve městech společnost častěji než bílý, tiše křupající sníh, po němž (když ho není moc) je tak sváteční běžet (když má člověk ty správné boty).

A možná to bylo něco jiného, co způsobilo, že vaše milované běžecké boty byly, ještě než jste doběhli domů, do poslední nitky tkaniček naprosto a zcela promočené, a vy jste pak s nimi v rukách stáli v koupelně, každá jako by vážila o kilo víc, a říkali jste si, co teď.

Odpověď je překvapivě jednoduchá. Jednu věc byste v takové situaci v žádném případě udělat neměli a jednu byste rozhodně udělat měli. Když to nepopletete, do 24 hodin bude pacient (vlastně dva) zase na (vašich) nohou.

  1. Nikdy nedávejte mokré ani vlhké běžecké boty do blízkosti topení, krbu nebo čehokoliv jiného, co je přímým zdrojem sálavého tepla. To se týká například i letním sluncem rozpáleného balkónu. Vlhkost by zcela jistě zmizela rychleji, to je pravda, ale s ní by odešla také funkčnost přinejmenším některých technologických prvků, jež se uvnitř každé jenom trochu slušné běžecké obuvi ukrývají. Speciální materiály, z nichž jsou různé části běžecké boty vyrobeny, jsou totiž citlivé na prudké změny teplot v obou směrech, což znamená, že jim škodí jak příliš velké teplo, tak příliš velká zima. Pokud vám jeden pár vydrží delší dobu, zkuste si všímat, jak rozdílný pocit během roku z běhání v těchto botách máte podle toho, jak se venku mění teplota.
  2. Správný postup je ten, že (jestliže je situace až tak vážná) nejprve vylijete vodu. Potom vytáhnete tkaničky, vyjmete vložky a zbývá jediné – boty důkladně vycpat novinami nebo třeba papírovými utěrkami, když noviny ještě nemáte přečtené, a postavit je na dobře větrané a samozřejmě suché místo (takže ne na balkón, když pořád ještě prší).

Při opravdu velkém promočení pomůže jednou nebo dvakrát noviny po několika hodinách vyměnit a příští den už byste měli být schopni zase vyrazit.

Když s ní nebudete otálet, uvedená záchranná operace vaše boty pokaždé znovu uvede do běhuschopného stavu.

Běháte-li však pravidelně, platí pro vás, že byste měli střídat dva páry obuvi, a proto vám doporučujeme, abyste svým „přírodně propraným“ botám vždy dali alespoň den odpočinku navíc. Nejenomže tak zabráníte vzniku sklepního zápachu, ale boty samy se vám odvděčí tím, že s vámi déle zůstanou.

O Pavel Baběrád

V současné době po 34 létech běhání jsem stále běhu věrný, jen už nezávodím. Navíc jsem sám sebe "přeřadil" ze skupiny běžců do skupiny běhajících. Abych Vám to vysvětlil, tak dle mne je běžec ten, kdo se systematicky a cíleně připravuje na určitý výkon, na určitý závod, jeho příprava má daný řád a ctí určité postupy a pravidla, zkrátka trénuje. A běhající, což jsem nyní já, je ten, kdo sice také běhá, ale již netrénuje, respektive se na nic systematicky nepřipravuje a jeho běhání (i když třeba to moje je každodenní a týdně naběhám dle okolností 70 - 100km) nemá žádnou tréninkovou strukturu, žádný řád, žádný plán. Je to prostě běh, který je součástí mého života. Nic víc, nic míň. Jestli je to málo, a nebo hodně.......? Umístění, kterých si cením nejvíce: titul mistra České republiky v maratonu (1993), titul vicemistra České republiky v běhu na 100 km (2000), 2x 6. místo na maratonu ve Florencii, 9. místo na maratonu ve Vídni, 1. místo na maratonu v německém Arolsenu (doposud tam držím traťový rekord), 1. místo na mezinárodním mistrovství Rakouska v půlmaratonu (zde jsem porazil i Helmuta Schmucka, rakouského reprezentanta - maratonce, který měl osobní rekord na maraton 2:13,17), 3. místo v rámci mistrovství ČSFR při Košickém maratonu, pětinásobný vítěz (třikrát po sobě) Malého svrateckého maratonu

Related Posts

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..