Začátečníci

Motivace, síla, vůle a běh …

Těm, kteří se stali jeho vyznavači, toho běh v životě hodně dává (např. zdraví a radost ze života, abychom jmenovali alespoň něco).Nezasvěcenému by se proto mohlo zdát, že muži a ženy propadnuvší běžecké vášni jsou touto vášní naplněni bez přestání a že nikdy nepodlehnou pokušení zaklapnout ráno budík a před odchodem do práce si místo tréninku trochu přispat nebo že si nikdy nezaběhnou za kamarády do restaurace nedaleko běžeckého oválu na něco dobrého místo toho, aby si dobře zaběhali s jinými kamarády na tomtéž běžeckém oválu nedaleko té stejné restaurace. My však víme, že opak je pravdou.

Bez ohledu na to, jak běháme rádi, se každému z nás někdy stane, že se nám, a proč to neříct, prostě nechce. Běhání je totiž jako dlouhodobý vztah mezi dvěma lidmi. I v něm je čas od času potřeba prohrábnout uhlíky, aby oheň nevyhasl.

Aby člověk CHTĚL běhat, musí cítit povzbuzení a musí ho to bavit, protože co nepřináší výsledky a ještě ke všemu nás nebaví, moc dlouho dobrovolně dělat nevydržíme.

Pravidlem číslo jedna tedy je mít jasno v tom, proč vlastně běháme, a v souladu se svými důvody si pak stanovit určité cíle.

To může být závazek zhubnout o několik kilogramů, být schopen(-na) uběhnout nejdříve 10 km, potom půlmaraton a nakonec maraton anebo něco jiného, co je právě pro vás důležité. Pokud jednoho krásného (cože?) dne zničehonic zjistíte, že vás běhání přestává těšit, je vhodná chvíle na změnu – trénovat méně dní v týdnu, častěji běhat v terénu, vstoupit do atletického oddílu nebo třeba jenom začít poslouchat jinou hudbu, jestliže patříte k těm, co občas vyběhnou se sluchátky.

Naše odhodlání trénovat může být vystaveno zkoušce kdykoliv, nejvíce ovšem v dobách, kdy s během začínáme, kdy zvyšujeme intenzitu tréninku, kdy čelíme zranění a kdy se nám zrovna nedaří tak, jak bychom chtěli. Ale nezoufejte, dá se dělat více než jenom sedět a čekat, až „to“ přejde.

Démon nejistoty není nikdy přesvědčivější, než když nemůžeme běhat delší dobu – kvůli zranění, narození dítěte nebo čemukoliv jinému, co nám z toho či onoho důvodu neumožňuje vyslyšet volání kilometrů, které pořád ještě máme uběhnout.

Je opravdu hodně málo těch, koho okolnosti nikdy nepřinutí vysadit, a každý, kdo zažil, jaké to je, muset se nějakou dobu jenom dívat, ví, jak neodbytnou se po určité době stává jediná otázka: Jak já se vrátím? Jako kdyby vynucená přestávka sama o sobě nebyla dost traumatizující, bezstarostné časy nás nečekají, ani když už konečně můžeme zase začít myslet na běhání.

Část naší mysli si totiž vždycky bude umět rychle zvyknout na život bez tréninku, disciplíny, zdravého jídla a všeho ostatního, co neběžci někdy tak těžko chápou, že jako běžci děláme, a ani naše tělo nebude zrovna překypovat nadšením při pomyšlení na fyzické útrapy, kterým ho znovu hodláme vystavit. Takže paradoxně ve chvíli, kdy nejhorší máme za sebou, se hlavní překážkou našeho návratu nakonec stáváme my sami a bylo by naivní si myslet, že postačí párkrát lehce vyběhnout a všechno bude hned jako dřív. Naše hlava i naše tělo si na cestě k dřívější kondici a výkonnosti vyžádají naši plnou pozornost a značnou péči.

Především se prozatím musíme vzdát touhy po intenzitě tréninku, na kterou jsme byli zvyklí, což ale neznamená, že se automaticky musíme vzdát svých běžeckých cílů. Buďme však trpěliví a dejme si na jejich dosažení více času. Místo útoku na svůj nejlepší čas se v prvním závodě zaměřme pouze na to, abychom ho dokončili při síle, a až příště se pokusme běžet rychleji. Stejným způsobem pak můžeme pokračovat, dokud se nám nepodaří to, oč usilujeme, ať je to zlepšení do té doby našeho nejrychlejšího času nebo překonání do té doby nejdelší vzdálenosti, jakou jsme kdy uběhli.

Trpělivost je obzvláště žádoucí, když se vracíme po zranění a stále se v nás ještě schovává strach z toho, že se naše zranění obnoví. Využijme tohoto strachu a zátěž zvyšujme postupně a s co největší opatrností. Snaha zamezit opětovnému zranění musí být v počáteční fázi naší prioritou.

To, za jak dlouho se vrátí naše tělo, závisí především na tom, jak dlouho a z jakého důvodu jsme neběhali, jestli jsme mohli sportovat jiným způsobem a kolik je nám let. Existuje názor, že pokud člověk neběhá po dobu kratší než tři měsíce, cesta zpátky mu zabere zhruba tolik času, kolik trvala přestávka za předpokladu, že byl alespoň trochu fyzicky aktivní. Jestliže jsme, například ze zdravotních důvodů, nesportovali vůbec, pro návrat bychom měli počítat s dobou spíše dvojnásobnou.

Jiné to ovšem je, jestliže jsme neběhali déle než tři měsíce nebo dokonce déle než rok, protože to potom začínáme vlastně znovu od začátku a prvního výraznějšího zlepšení kondice se pravděpodobně dočkáme nejdříve až po pár měsících.

Každý z nás je jiný, a proto neexistuje univerzální návod, jak překonat špatné časy, ty běžecké ani jiné. To, jak si povedeme v těžkých chvílích, bude pokaždé záviset na mnoha věcech, z nichž ne všechny budeme moci ovlivnit.

Zranění, nemoc a podobné, často zdánlivě nepřekonatelné překážky s námi umí pořádně zatočit, ale když to jenom trochu půjde, zkuste si vždycky uvědomit, že přestože jste zrovna mimo provoz, neznamená to hned, že jste mimo hru, a zaměřte se na pochopení rozdílu mezi těmito dvěma stavy. Neseďte a nelitujte se. Vstaňte a buďte aktivní. Využijte své nedobrovolné nečinnosti ke zlepšení. Žádný trénink není nikdy dokonalý a právě nemožnost trénovat nám leckdy dává potřebný odstup, abychom mohli přemýšlet o tom, co začít dělat, co přestat dělat a co dělat lépe.

Netrapte se tím, že vám utekl závod, na který jste se dlouho připravovali, protože budou jiné závody. Vzpomeňte si na to, jak se říká, že všechno zlé je pro něco dobré. Určitě se vám přinejmenším zahojí nějaká ta drobná bolístka, které jste se díky neustálému tréninku pořád nebyli schopni zbavit, ale otravovala vás už delší dobu a mohla klidně přerůst ve vážnější zranění.

Pokud za normálních okolností běháte s někým, držte se svých běžeckých přátel i tehdy, když běhat nemůžete. Pocit vyloučení nebude tak neodbytný a dostane se vám pochopení, kterého se od lidí, kteří neběhají, asi nedočkáte. Nejde o to, aby vás někdo litoval, povzbuzení a rada od někoho, kdo ví, o čem je řeč, protože sám třeba prošel něčím podobným, však může pomoct překonat nejhorší.

Jestliže vám to dovolí zdravotní stav nebo jiné okolnosti v případě, že vaše přestávka není vynucena zdravotně, pokračujte v dodržování každodenního tréninkového režimu a čas, který byste jinak strávili během, věnujte jinému druhu pohybu.

Bez ohledu na příčinu vašeho výpadku, psychicky a hlavně z hlediska snadnějšího a rychlejšího návratu k běhání totiž vždycky výrazně pomůže jiná sportovní aktivita – plavání, cyklistika nebo s během na mysli zvolené a prováděné posilování, a dokonce i lehký strečink, jóga nebo pouhá chůze mohou mít dalekosáhlý pozitivní dopad na vaše pozdější opětovné zapojení do života v tréninkovém rytmu. Zachováte si alespoň nějakou, třebaže nižší (nevadí!) kondici a za tu budete vděční ve chvíli, kdy znovu přijde váš velký den a vy znovu vyběhnete.

Samozřejmostí by rovněž mělo být zachování všech běžných rutin, na které jste byli zvyklí, od správné životosprávy až po vedení běžeckého deníku.

Závěrem k motivaci bych chtěl říct vám všem, kterým teď není nebo někdy v budoucnu nebude lehko, abyste zkusili nebýt na to nikdy sami. Tma je vždycky černější, když v ní svítí jenom jeden pár očí, a až náhodou nebudete mít nikoho, kdo by vám ve vašem běžeckém trápení rozuměl, nic vás nebude stát, když si zapnete počítač a přijdete na chvíli za námi na Sportsite. Jenom tak, pro pocit a inspiraci. Pro pocit, že v tom nejste sami, a pro inspiraci do dalšího boje s oním démonem nejistoty, který ve stejnou chvíli jako vás, a to mi věřte, stejným způsobem trápí na celém světě bezpočet jiných běžců a běžkyň, kteří se všichni v duchu opírají o sílu velké běžecké rodiny, jejíž součástí jste přece i vy.

O BĚŽEC TEAM

Články označené tímto autorem jsme pro vás peložili a následně poupravili ze zahraničního zdroje. V pípadě, že u původního zdroje byl uveden zdroj, uvádíme ho na konci článku.

Related Posts

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..